Akční spolek nezaměstnaných protestuje proti obnovení veřejné služby
Na konci listopadu 2013 předložila skupina senátorů návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi. Předkladateli novely zákona jsou: Jaroslav Zeman (ODS), Jaroslav Doubrava (Severočeši), Pavel Lebeda (bez stranické příslušnosti), Marta Bayerová (KSČM), Miroslav Krejča (bez stranické příslušnosti) a Alena Dernerová (bez stranické příslušnosti). Návrh zákona má za cíl upravit institut veřejné služby a vrátit jej do stavu, v jakém byl do konce roku 2011. Proti tomu vznáší Akční spolek nezaměstnaných ostrý protest. Vadí nám zejména:
1. Veřejná služba je od samého počátku protiústavní
Zákon o veřejné službě vstoupil v platnost v polovině roku 2009 a týkal se občanů pobírající dávky v hmotné nouzi. Pokud takový občan zadarmo odpracoval 20 hodin za měsíc pro obec či jiný subjekt, obdržel místo dávek existenčního minima dávky minima životního. Dávky existenčního minima činily tehdy 2 020,- Kč dávky životního minima byly 3 120,- Kč
Od roku 2012 se podmínky výkonu veřejné služby změnily. Na veřejnou službu musel nastoupit každý občan vedený v evidenci úřadu práce déle jak dva měsíce a musel zadarmo odpracovat 20 hodin týdně pro obce a další subjekty. Pokud občan odmítl zadarmo pracovat, byl vyřazen z evidence pracovního úřadu a zanikl mu nárok na podporu v nezaměstnanosti či dávky v hmotné nouzi.
V listopadu roku 2012 ústavní soud konstatovat, že veřejná služba porušuje několik ustanovení Listiny základních lidských práv a svobod, zejména právo na spravedlivou odměnu za práci. Dle nálezu Ústavního soudu není možné pracovat za sociální dávky. Za práci musí být vyplacena mzda.
2. Není stanoveno, zda vykonavatel veřejné služby obdrží mzdu
V předkládané novele zákona není uvedeno, zda občan, který bude veřejnou službu vykonávat, dostane za odvedenou práci mzdu či bude pracovat jen za vyšší sociální dávky.
Pokud nebude mzda vyplácena, jedná se o porušení Listiny základních lidských práv a svobod a nerespektování nálezu ústavního soudu.
3. Není stanoveno, zda pobíráním mzdy za výkon veřejné služby nezanikne občanovi nárok na dávky
Předpokládejme, že navrhovatelé novely zákona budou respektovat rozhodnutí ústavního soudu a za odvedenou práci bude vyplacena mzda, jejíž výše se bude řídit zákoníkem práce. V novele zákona není uvedeno, jak vysoká mzda může být a zda výkonem veřejné služby občané nepřijdou o dávky. V novele zákona se píše, že všichni občané pobírající dávky v hmotné nouzi, budou dostávat existenční minimum. Ti, kteří budou vykonávat veřejnou službu v rozsahu 20 – 30 hodin za měsíc, obdrží 40 % rozdílu mezi životním a existenčním minimem.
4. Diskriminace
Novela zákona je diskriminační, neboť určuje okruh osob, kteří budou moci veřejnou službu vykonávat, ale nebude jim náležet 40 % rozdílu mezi životním a existenčním minimem.
5. Existenční minimum jako primární forma finančního zabezpečení
Novela zákona předpokládá, že občané v hmotné nouzi budou primárně zabezpečeni dávkami existenčního minima. Na dávky životního minima dosáhne menší počet lidí.
6. Nepravdivé argumenty obhajující veřejnou službu
Novela zákona obsahuje nepravdivé informace o prospěšnosti veřejné služby. Veřejná služba prý pomůže dostat se občanům ze sociální izolace a z finanční tísně. Z těchto problémů ale nepomůže občanům veřejná služba, ale plnohodnotné a dlouhodobé zaměstnání, za něž dostanou adekvátně zaplaceno
7. Na veřejné službě vydělávají obce
Na obnovení veřejné služby mají zájem obce, které chtějí, aby pro ně osoby v hmotné nouzi pracovaly, ale nechtějí jim za jejich práci platit mzdu či chtějí, aby mzdu platil stát. Toto považujeme za naprosto nepřípustné. Starostové obcí by se měli snažit, aby občané měli v obci stabilní zaměstnání.
Závěr
Akční spolek nezaměstnaných odmítá předloženou novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi a požaduje úplné zrušení veřejné služby.
Za ASN zpracovala:
Jana Richterová
Kam až jsme to dospěli
(Jaroslav Macek, 13. 4. 2014 13:00)