Vyjádření Akčního spolku nezaměstnaných k Národní strategii podporující pozitivní stárnutí
V půli června 2012 zveřejnilo Ministerstva práce a sociálních věcí Národní strategii podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 – 2017 a vyzvalo veřejnost, aby se k tomuto materiálu vyjádřilo. Strategie by měla „napomoci v odstraňování přetrvávajících stereotypů ke stáří ve společnosti a zvýšit kvalitu života všech generací v České republice“.
Občanské sdružení Akční spolek nezaměstnaných předkládá tyto návrhy
Důchodový věk stanovit na 60 let pro muže i pro ženy
Navrhujeme stanovit věk odchodu do důchodu na 60 let pro muže i pro ženy. Odmítáme neustálé zvyšování hranice důchodového věku ze tří důvodů.
Prvním důvodem je fakt, že s přibývajícím věkem lidé častěji trpí fyzickými či psychickými obtížemi, což jim znemožňuje podat adekvátní pracovní výkon.
Druhým důvodem je skutečnost, že pracovních míst je málo a čím více se posouvá hranice odchodu do důchodu, tím více občanů nemá zaměstnání. Vzhledem k tomu, že v ČR se vyplácí podpora v nezaměstnanosti krátkou dobu a v nízkých částkách a zákony jsou tak špatné, že mnoho lidí nemá nárok nejen na podporu v nezaměstnanosti ale ani na dávky v hmotné nouzi, dostává se již nyní mnoho nezaměstnaných občanů do velmi složitých situací a narůstá chudoba i bezdomovectví. Oficiální statistky o počtu lidí bez práce sice na první pohled nevypadají nikterak hrozivě. Průměrná míra nezaměstnanosti v ČR se v posledních měsících pohybuje kolem 8 %, což představuje „jen“ něco přes půl miliónu lidí bez práce. Ale do statistik se dostanou jen ti nezaměstnaní, kteří jsou evidováni na úřadu práce. Do oficiálních statistik se nezapočítávají nezaměstnaní, kteří se rekvalifikují ani ti, kteří byli vyřazeni či přímo vyštváni z evidence pracovních úřadů. Skutečná míra nezaměstnanosti se v ČR pohybuje kolem 11 % - 12 % a nezaměstnaných je ve skutečnosti více jak 700 000.
Třetím důvodem pro stanovení rozumné hranice věku odchodu do důchodu je přání drtivé většiny občanů prožít podzim svého života kvalitně a bez pracovních stresů, moci se věnovat svým zálibám a rodině.
Netrestat občany v předčasném důchodu celoživotním snížením penzí
V České republice je velkým problémem nezaměstnanost občanů starších 50 let. Pokud takový občan přijde o zaměstnání, jen těžko se vrací zpět na trh práce. Hlavním důvodem je věková diskriminace těchto lidí. Domníváme se, že pokud by tento problém, o kterém se ví již delší dobu, začala společnost konečně řešit, stejně je a bude dost občanů, kteří projeví přání odejít do předčasného důchodu. V tomto případě požadujeme, aby legislativa byla upravena do té podoby, v jaké byla ještě před několika lety. Občan, který odešel do starobního důchodu dříve, dostal nižší důchod a po dovršení důchodového věku došlo k přepočítání a navýšení důchodu.
Plně započítávat evidenci na úřadu práce do odpracovaných let
Pro získání nároku na starobní důchod je nutné dosáhnout důchodového věku a mít odpracováno minimálně 35 let. Do odpracovaných let se zahrnují i tzv. náhradní doby tj. období, kdy občan nepracuje, neboť mu v tom brání vážné překážky. Nemožnost sehnat placené zaměstnání zcela určitě k takovým překážkám patří, proto by se do náhradních dob měla plně započítávat evidence na pracovním úřadě. Zásadně nesouhlasíme se zákonnými úpravami v posledních letech, které způsobily to, že nezaměstnaným se do náhradních dob započítávají jen tři roky evidence na pracovním úřadě za celý život! Stále více lidí se tak dostává do situace, že jim chybí odpracované roky a oni nemají nárok na starobní důchod, přestože důchodového věku tito lidé již dosáhli.
Stát by měl hradit za nezaměstnané sociální pojištění
Podobně jako je tomu v jiných zemích, tak i v ČR by měl stát platit za nezaměstnané alespoň minimální částku na sociální pojištění. Toto pojištění se pak stává součástí vyměřovacího základu, z něhož se vypočítává výše důchodu. V současné době, kdy stát sociální pojištění za nezaměstnané neplatí, dochází k situaci, že lidé bez práce jsou postiženi nejen tím, že nemohou sehnat zaměstnání, ale také tím, že mají či budou mít nízké důchody.
Zrušit vyživovací povinnost mezi příbuznými
V zákoně o pomoci v hmotné nouzi je ustanovení, podle kterého platí, že pokud senior žije ve společném domě či bytě s nezaměstnaným dospělým dítětem, je z hlediska zákona společně posuzovanou osobou a musí nezaměstnaného potomka živit ze svých příjmů. Toto ustanovení způsobuje, že se do existenčních problémů dostává nejen nezaměstnaný občan, ale také jeho stárnoucí rodič. Navíc dochází k diskriminaci vícegeneračních rodin, neboť pokud by nezaměstnaný potomek žil sám, nárok na dávky životního minima by měl. Naprosto odmítáme snahy některých politiků zbavovat se odpovědnosti za sociální problémy tím, že stát omezí výplatu různých typů sociálních dávek (důchody, dávky v nezaměstnanosti apod.) a přenese tuto povinnost na rodinné příslušníky pod záminkou, že rodina se přece musí pomáhat.
Podporovat výstavbu nových zařízení pro seniory
Poptávka po místech v domovech důchodců stále mnohonásobně převyšuje nabídku. Stát by měl podporovat výstavbu a provoz těchto zařízení a vytvářet zde nová pracovní místa pro občany v produktivním věku, kteří budou poskytovat seniorům kvalitní služby.
Rovnoprávné postavení občanů pečujících o seniory s osobami pečující o malé děti
Pro občany, kteří se rozhodnou pečovat o starého člena rodiny doma, požadujeme stejné výhody a hmotné zabezpečení jako mají osoby na rodičovské dovolené. Jedná se zejména o to, aby zaměstnavatel musel „držet“ pracovní místo a poskytnout neplacené volno občanovi, který se rozhodne na čas opustit zaměstnání a starat se o starého člena rodiny. Hmotné zabezpečení takových občanů musí být stejné jako u občanů, kteří pečují o děti do čtyř let jejich věku.
Zpracovala Jana Richterová 26. 6. 2012
Návrh
(ANONYM, 8. 11. 2012 17:17)