Připomínky k návrhu novely zákona o zaměstnanosti předloženému 25. 2. 2011 do mezirezortního připomínkového řízení
Úvod
Návrh novely zákona o zaměstnanosti obsahuje některé pozitivní změny, zavádí se například v odůvodněných případech možnost registrace osob připravujících se na budoucí povolání jako uchazečů o zaměstnání nebo se prodlužuje možnost poskytování příspěvků na společensky účelná pracovní místa z 6 na 12 měsíců. Celkově však převažují negativní změny, nedostatky stávající úpravy se prohlubují a objevují se nová, nevhodná nebo riskantní ustanovení.
Připomínky k jednotlivým bodům návrhu
K bodu 11.
V § 33 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
Význam:
Ruší se vymezení skupin uchazečů o zaměstnání, jimž je při zprostředkování zaměstnání věnována zvýšená pozornost.
Komentář:
Současné vymezení těchto skupin je založeno na prokazatelných údajích o tom, které skupiny uchazečů mají při hledání zaměstnání zvýšené problémy. Nelze akceptovat odůvodnění, že by poskytování podpory osobám z těchto skupin ztěžovalo individuální přístup k ostatním uchazečům, jimž prý bude možné nyní věnovat také pozornost. V jiných bodech návrhu se uvádí, že obtížně umístitelní uchazeči (což jsou mj. osoby z těchto skupin) úřad práce příliš zatěžují a mají být přesměrovány k agenturám práce. Jde tedy jen o ukončení podpory směřující k ohroženým skupinám uchazečů o zaměstnání, což v době velmi špatné situace na trhu práce povede k nárůstu dlouhodobé nezaměstnanosti právě v těchto skupinách.
K bodu 12.
V § 35 odst. 1 větě první se slova „je povinen do 10 kalendářních dnů“ nahrazují slovem „může“, slova „a neprodleně“ se nahrazují slovy „a je povinen neprodleně“ a věta třetí se zrušuje.
Význam:
Zrušení povinnosti zaměstnavatele hlásit úřadu práce volná pracovní místa.
Komentář:
Pobočky úřadu práce by bez informací o volných pracovních místech ztratily přehled o situaci na trhu práce ve svém regionu, a tudíž by nebyly schopny poskytovat zákonem stanovené služby uchazečům o zaměstnání ani kvalifikovaně uplatňovat nástroje aktivní politiky zaměstnanosti (rekvalifikace, podporovaná zaměstnání apod.). Také na centrální úrovni by zanikly informace o volných pracovních místech a vláda, odborné kruhy i veřejnost by tím ztratily přehled o celostátním vývoji v oblasti zaměstnanosti, což by znamenalo ztížení podmínek pro racionální formulování, řízení a hodnocení politiky zaměstnanosti.
K bodu 13.
§ 36 se zrušuje.
Význam:
Ustanovení navazuje na body 11 a 12 – znamená zánik specifických pracovních míst, kde se mohly přednostně zaměstnávat osoby se ztíženým uplatněním
Komentář:
Platí obdobné námitky jako proti bodům 11 a 12, jde o specifické zhoršení podmínek pro osoby z obtížně uplatnitelných skupin.
K bodu 16.
V § 41 odst. 1 a § 49 odst. 1 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“.
Význam:
Pro přiznání podpory v nezaměstnanosti má být nově nutné odpracovat 12 měsíců za poslední dva roky místo dosavadních tří. Zhoršení podmínek pro přiznání nároku na podporu v nezaměstnanosti.
Komentář:
Podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti, její výše a délka poskytování jsou už dnes negativní krajností mezi státy OECD. V ČR existuje výrazný nepoměr mezi počtem uchazečů o zaměstnání s přiznanou podporou a bez ní a v posledním období se tento nepoměr stupňuje, systém podpory v nezaměstnanosti je fakticky nefunkční ve vztahu k nezaměstnaným, což má za následkem jejich částečný nebo úplný přechod do jiných systémů.
K bodu 18.
V § 53 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1) Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci se vyplácí v české měně,
a to bezhotovostním způsobem prostřednictvím elektronického platebního prostředku určeného ministerstvem, převodem na účet u banky nebo u spořitelního nebo úvěrového družstva určený uchazečem o zaměstnání, peněžní poukázkou anebo v hotovosti. Způsob výplaty určuje Úřad práce.“
Význam:
Stanovují se formy poskytování podpory v nezaměstnanosti včetně zavedení dosud nepoužívaných způsobů.
Komentář:
Příjemce dávky má právo svobodně se rozhodnout, v jaké formě mu bude úřadem práce podpora vyplacena. Pokud by úřady práce rozhodovaly o způsobu výplaty podpory, bylo by to pro nezaměstnané diskriminační, neboť příjemci jiných sociálních dávek, např. senioři, nemocní, osoby pobírající rodičovský příspěvek apod. mají také možnost se rozhodnout, v jaké formě jim bude dávka vyplacena.
K bodu 29.
§ 76 se zrušuje.
Význam:
Zrušení chráněných dílen.
Komentář:
Zrušení chráněných dílen. Zrušení chráněných dílen bez vybudování jiného systému povede k masové ztrátě zaměstnání u zdravotně postižených osob.
K bodu 31.
31. V § 78 odst. 2 se za slovo „výši“ vkládají slova „90 %“, částka „8 000 Kč“ se nahrazuje částkou „6 000 Kč“ a věta druhá se nahrazuje větou: „Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady snižují o částku odpovídající výši
a) poskytnuté naturální mzdy,
b) srážek ze mzdy určených k uspokojení plnění zaměstnavatele podle § 327 zákoníku práce, s výjimkou srážek provedených k uhrazení škody, za kterou zaměstnanec odpovídá, nebo příspěvku zaměstnance na závodní stravování podle § 236 zákoníku práce,
c) srážek ze mzdy určených k uspokojení závazků zaměstnance podle § 146 písm. b) zákoníku práce, je-li srážka ze mzdy v rozporu s dobrými mravy, nebo
d) náhrady mzdy poskytnuté zaměstnanci při překážkách v práci na straně zaměstnavatele.“
Význam:
Snížení nejvyšší poskytované částky a procentní výměry příspěvku na pracovní místo pro zdravotně postižené.
Komentář:
Tato opatření budou mít rovněž za následek zánik pracovních míst pro zdravotně postižené.
K bodu 42.
Za § 109 se vkládá nový § 109a, který zní:
„§ 109a
(1) Uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání si může zabezpečit rekvalifikaci sám a za tím účelem si zvolit
a) druh pracovní činnosti, na kterou se chce rekvalifikovat,
b) rekvalifikační zařízení, které má rekvalifikaci provést (§ 108 odst. 2).
Uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání je povinen doložit krajské pobočce Úřadu práce příslušné podle místa bydliště uchazeče o zaměstnání nebo zájemce
o zaměstnání cenu zvolené rekvalifikace.
(2) V případě, že zvolená rekvalifikace přispěje k uplatnění uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání na trhu práce a je pro něj vzhledem k jeho zdravotnímu stavu vhodná, může Úřad práce po jejím úspěšném absolvování uhradit poměrnou část ceny rekvalifikace rekvalifikačnímu zařízení.
(3) Poměrná část ceny rekvalifikace, kterou může hradit Úřad práce, nesmí být nižší než 90 % ceny rekvalifikace, s výjimkou úhrady poměrné části rekvalifikace podle odstavce 8. V případě, že Úřad práce bude poměrnou část ceny rekvalifikace hradit, vydá uchazeči o zaměstnání nebo zájemci o zaměstnání potvrzení o tom, že
po předložení dokladu o úspěšném absolvování této rekvalifikace uhradí rekvalifikačnímu zařízení poměrnou část ceny rekvalifikace.
(4) Úřad práce uhradí rekvalifikačnímu zařízení poměrnou část ceny rekvalifikace podle odstavce 3 do 30 kalendářních dnů po předložení dokladu o úspěšném absolvování rekvalifikace.
(5) Rekvalifikační zařízení je povinno neprodleně oznámit krajské pobočce Úřadu práce, že uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání neplní studijní nebo výcvikové povinnosti stanovené rekvalifikačním zařízením.
(6) Uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání je povinen vrátit poměrnou část ceny rekvalifikace, kterou uhradil Úřad práce, pokud bez vážných důvodů odmítne nastoupit do zaměstnání, odpovídajícího nově získané kvalifikaci.
(7) Celková finanční částka, kterou může Úřad práce vynaložit na zvolenou rekvalifikaci jednoho uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání, nesmí
v období 3 po sobě následujících kalendářních let ode dne prvního nástupu na zvolenou rekvalifikaci přesáhnout částku 50 000 Kč.
(8) Poměrná část ceny rekvalifikace, kterou může hradit Úřad práce, může být nižší než 90 % ceny rekvalifikace v případech, pokud
a) přesáhne celkovou finanční částku, kterou může Úřad práce podle odstavce 7
na zvolenou rekvalifikaci vynaložit, nebo
b) zbývající část z finanční částky podle odstavce 7 je nižší než poměrná část ceny rekvalifikace stanovená podle odstavce 3.“.
Význam:
Zavedení samostatného zabezpečení rekvalifikace uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání.
Komentář:
I v současnosti může úřad práce zohlednit zájem uchazeče o vybranou rekvalifikaci a hradí ji ve výši 100 % nákladů. Zavedení finanční spoluúčasti nezaměstnaného na rekvalifikačním kurzu bude mít dopad velmi negativní, neboť nezaměstnaní nedisponují dostatečnými finančními prostředky v důsledku stále se snižujících podpor v nezaměstnanosti a ostatních dávek. Podle znění zákona by bez úspěšného absolvování rekvalifikace úřad práce nehradil její náklady. Riziko neúspěchu např. v důsledku onemocnění se tedy přenáší na uchazeče. Velmi problematické je také ustanovení, že úřad práce může uchazeči o zaměstnání poskytnout příspěvek na rekvalifikaci pouze ve výši 50 000,- Kč v období 3 po sobě následujících let. Rekvalifikační kurzy v současné době poskytují akreditované soukromé subjekty, které si ceny kurzů určují samy. Do budoucna se dá předpokládat zvyšování ceny kurzů a také navyšování spoluúčasti nezaměstnaných.
K bodu 45.
V části páté se za hlavu IV vkládá nová hlava V, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 81 zní:
„HLAVA V
SDÍLENÉ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ
§ 119a
(1) Krajská pobočka Úřadu práce může zprostředkovávat zaměstnání uchazečům
o zaměstnání na základě individuálního akčního plánu (§ 33 odst. 2) prostřednictvím agentury práce (dále jen „sdílené zprostředkování zaměstnání“). Při výběru uchazečů
o zaměstnání přihlíží zejména k situaci na trhu práce.
(2) O sdíleném zprostředkování zaměstnání uzavírá Úřad práce s agenturou práce písemnou dohodu, na jejímž základě může agentuře práce poskytnout
a) příspěvek na sdílené zprostředkování zaměstnání,
b) příspěvek za umístění uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru na dobu neurčitou81), nebo
c) příspěvek za setrvání umístěného uchazeče o zaměstnání v pracovním poměru
na dobu neurčitou po dobu nejméně 6 měsíců.
Za zprostředkování zaměstnání se nepovažuje, pokud agentura práce přijme
do pracovněprávního vztahu uchazeče o zaměstnání, kterému zprostředkovává zaměstnání podle této dohody.
(3) Dohoda o sdíleném zprostředkování zaměstnání obsahuje
a) identifikační údaje účastníků dohody,
b) počet uchazečů o zaměstnání, kterým bude agenturou práce zprostředkováváno zaměstnání,
c) dobu, po kterou bude agentura práce zprostředkovávat zaměstnání uchazečům
o zaměstnání; tato doba nesmí překročit 6 měsíců,
d) počet uchazečů o zaměstnání, kterým agentura práce zprostředkuje zaměstnání v době sjednané podle písm. c),
e) závazek agentury práce informovat krajskou pobočku Úřadu práce ve sjednaných termínech o průběhu zprostředkování zaměstnání,
f) závazek agentury práce neprodleně informovat krajskou pobočku Úřadu práce o tom, že uchazeč o zaměstnání
1. se nedostavil ve sjednaném termínu na jednání s agenturou práce nebo
k zaměstnavateli k projednání možného nástupu do zaměstnání,
2. pobírá dávky nemocenského pojištění,
3. odmítl zprostředkované zaměstnání,
4. bude přijat do zprostředkovaného zaměstnání, včetně dne nástupu do zaměstnání,
g) způsob ověření zprostředkování zaměstnání krajskou pobočkou Úřadu práce,
h) druh příspěvku, který bude agentuře práce poskytnut,
i) výši, termín a způsob poskytnutí příspěvku,
j) závazek agentury práce vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud agentura práce nesplní závazky sjednané podle písm. b) až d), nebo pokud jí byl jejím zaviněním příspěvek poskytnut neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, lhůtu
pro vrácení a podmínky vrácení tohoto příspěvku,
k) ujednání o vypovězení dohody.
V závislosti na druhu příspěvků poskytovaných podle odstavce 2 lze v dohodě sjednat
i další ujednání, na kterých mají účastníci zájem. Samostatnou přílohou dohody je jmenný seznam uchazečů o zaměstnání, kterým je agentura práce povinna zprostředkovávat zaměstnání.
(4) Nevrácení příspěvku se stanovené lhůtě je porušením rozpočtové kázně46).
(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem
a) způsob předávání informací o průběhu zprostředkování zaměstnání a o spolupráci uchazeče o zaměstnání s agenturou práce,
b) výši příspěvků podle odstavce 2 a termín a způsob jejich úhrady.
_____________
81) § 39 odst. 1 zákoníku práce.“.
Dosavadní hlava V se označuje jako hlava VI.
Význam:
Zavedení zprostředkování zaměstnání agenturami práce.
Komentář:
Do zákona se zavádí úplně nový postup a tím je tzv. sdílené zprostředkování zaměstnání agenturami práce. K agenturám práce by byli převedeni buď obtížně umístitelní uchazeči nebo i ti, kteří si zaměstnání již nyní hledají sami prostřednictvím agentur. Na agentury jako soukromé subjekty orientované na zisk by se tak převedl výkon státní správy.
Není přijatelné, aby se stát zbavoval odpovědnosti za tzv. obtížně umístitelné občany, zvláště když se do této kategorie člověk dostane pro to, že stát neplní svoji kontrolní činnost např. v oblasti dodržování antidiskriminačního zákona.
Agentury práce obecně mají dlouhodobě závažné problémy i při dodržování zákonů, které se vztahují na jejich současnou činnost a dochází u nich k četnému porušování práv zaměstnanců, proto se nedá očekávat, že by mohly občanům poskytovat kvalitní služby v oblasti zaměstnanosti. Agentury práce budou mít rovněž tendenci minimalizovat své zatížení a náklady na zprostředkování zaměstnání uchazečům v zájmu zvýšení zisku, což znamená riziko upírání služeb zaměstnanosti uchazečům o zaměstnání.
Převedení uchazečů o zaměstnání k agentuře práce se má uskutečnit prostřednictvím individuálního akčního plánu, který je povinen nezaměstnaný podepsat a plnit, jinak mu hrozí vyřazení z evidence kvůli maření součinnosti s úřadem práce. K převedení k agentuře by tedy nedošlo na základě svobodného souhlasu uchazeče. Také nejsou jasné možnosti návratu uchazeče k běžnému zprostředkování zaměstnání úřadem práce.
Důvody uváděné ve prospěch tohoto ustanovení v důvodové zprávě (zatěžování úřadů uchazeči) nejsou relevantní, protože takto bude veřejný rozpočet zatěžován platbami agenturám práce. Na každého nezaměstnaného bude agentura dostávat příspěvek, a pokud ho umístí do pracovního procesu, tak obdrží bonus. MPSV uvádí, že náklady na spolupráci s agenturami budou 0,5 miliardy korun a navrhuje použít finance z ESF. Tyto prostředky by ale měly být použity na rekvalifikace a na zkvalitňování služeb nezaměstnaným, nikoli na podporu agentur práce.
K bodu 55.
V § 139 odst. 3 písm. c) se částka „10 000 Kč“ nahrazuje částkou „100 000 Kč“.
Význam:
Zvýšení horní hranice postihu za výkon nelegální práce z 10 000 Kč na 100 000 Kč.
Komentář:
Za nelegální práci je třeba v první řadě postihovat zaměstnavatele a ne občany, kteří nelegálně pracují, protože nemají jinou možnost, když neseženou legální práci a nedostávají ani dávky v hmotné nouzi, což se bohužel často stává. Hlavní příčinou ilegální práce za obvykle velmi špatných platových i pracovních podmínek je nedostatečná výše pomoci osobám bez zaměstnání a v hmotné nouzi. Stát tento základní problém neřeší, a proto si musí většina občanů, pokud nemají klesnout na existenční dno, zajistit další příjem. Stát tedy svou politikou sám způsobuje masový výskyt tohoto sociálně patologického jevu.
Excesivní zvýšení sankcí za nelegální práci nemůže přinést efekt, pokud občané vinou státní politiky nemají možnost uspokojit své základní potřeby jinou cestou.
Celkové zhodnocení návrhu
Návrh přináší změny zejména v těchto oblastech:
· Omezení podpor v nezaměstnanosti z hlediska dostupnosti, ohrožení jejich hotovostní povahy a tím použitelnosti.
· Omezení podpory při hledání zaměstnání a pracovním uplatnění pro ohrožené skupiny, a to zdravotně postižené i sociálně ohrožené skupiny zdravých uchazečů o zaměstnání.
· Destrukci jednotného veřejného systému informací o volných pracovních místech, narušení jednotných veřejných služeb zaměstnanosti a snahu přesunout zprostředkování zaměstnání z veřejných orgánů na komerční subjekty problematické povahy.
Navrhované změny znamenají opuštění koncepce služeb zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti, která je dlouhodobě zažitá a odpovídá systémům používaným v ostatních vyspělých zemích. Spolu se změnami obsaženými v souběžném návrhu zákona „kterým se mění některé zákony v souvislosti se sjednocením výplaty nepojistných sociálních dávek“ představuje návrh odklon od základních principů moderní politiky zaměstnanosti a sociální politiky, což je v době ekonomické krize a velmi napjaté situace na trhu práce a v sociální oblasti obecně extrémně riskantní postup.
Nevzniká ale ani koncepce nová, výsledkem navrhovaných změn by proto byl chaotický vývoj v oblasti politiky zaměstnanosti a prohloubení sociálních problémů české společnosti.
Proto požadujeme vypustit z novely body 11, 12, 13, 16, 18, 45 a 55, z bodu 42 odstranit spoluúčast občanů na hrazení nákladů rekvalifikace, zvýšit limit hrazené částky a ošetřit otázku hrazení nákladů rekvalifikace při neúspěšné účasti na rekvalifikaci.