Dávky pomoci v hmotné nouzi v mezinárodním srovnání
[1]
Valentýn Plzák
Zabezpečení nezaměstnaných je jedním z často diskutovaných témat, především v souvislosti s opatřeními v rámci tzv. úsporných programů vlády. Věnoval jsem se tomu již v článku „Hmotné zabezpečení jako státem garantovaná chudoba“ (16.6.2012).
[2] V rámci této problematiky byl i formou petic předložen požadavek na zvýšení tzv. životního minima. Při jeho hodnocení je patrně vhodné srovnat poměry v ČR s jinými zeměmi. Následující pojednání se zabývá situací v SRN, Francii a Rakousku.
SRN a Francie byly vybrány proto, že jsou to nejvýznamnější země EU, resp. alespoň v rámci zemí řídících se tzv. kontinentálním právem. A Rakousko proto, že spolu se SRN jsou našimi sousedy. Nikoli nepodstatné je také, že to nejsou země ani na tzv. příjmové špici ani nepatří mezi země s nejnižšími příjmy.
[3]
V SRN se v současné době, od 1. ledna 2005, poskytuje na podkladě tzv. programu Hartz IV dlouhodobě nezaměstnaným tzv. ALG II (Arbeitlosengeld II). Systém je jako v ČR od 1.1.2007 dvousložkový, náklady na ubytování/bydlení a vytápění se hradí samostatně
[4]. Základní dávkou je tzv. Regelbedarf, která aktuálně (od 1.1.2012) činí 374 Euro pro jednotlivce. Pokud se jedná o více osob, je výše dávky odstupňována obdobným způsobem, jako v CŘ. Pro děti jsou pak částky v rozmezí od 215 do 287 Euro.
[5]
Nutno však dodat, že to ale není vše. Pokud je dotyčný osamělý rodič, nebo se jedná o ženu v těhotenství, nebo osobu se zdravotním postižením, má právo na zvláštní dávku (přídavek) tzv. Mehrbedarf.
[6] Její výše činí, např. jedná-li se o jedno dítě ne starší 6 ti let 131 Euro, v případě, že se jedná o 1 dítě mezi 7 až 17 lety, činí přídavek 44 Euro a je-li žadatel zdravotně postižený, přídavek činí 127 Euro. Dávka je tedy v řadě případů vyšší než oněch 374 Euro. Nutno podotknout, že v ČR se v rámci životního minima nijak nezohledňuje, zda je dotyčný osamělý rodič nebo je osobou se zdravotním postižením.
Ve Franci je poskytována tzv. dávka aktivní solidarity (Revenu de Solidarité active, RSA), která nahradila dávku nazvanou Revenu Minimum d´Insertion.
[7] V současné době (od 1.1.2012) činí 475 Euro pro jednotlivce (jedná-li se o osamělou ženu čekající první dítě, činí dávka 610 Euro)
[8]. Náklady na bydlení se opět, jako v SRN, zohledňují samostatně, formou tzv. pomoci na bydlení (tzv. Aide de Logement), pro jednotlivce mohou dosáhnout až 418 Euro.
V Rakousku je dávka pomoci
[9] odlišná v tom směru, že je určena jak k náhradě nákladů na výživu a osobních potřeb, tak na bydlení, vytápění a energii; samostatně se poskytuje dávka -doplatek na bydlení (nájemné)
[10]. Nazývá se tzv. Mindestsicherung a nyní činí 773 Euro pro jednotlivce.
[11]
Srovnáme-li životní minimum v ČR 3410 Kč pro jednotlivce s dávkou v SRN, činí tato dávka po přepočtu (při kursu 25 Kč/ Euro) 9350 Kč, v případě, že se jedná o osamělého rodiče s malým dítětem, tak 12 650 Kč, ve Francii 11 875 Kč a v Rakousku 9325 Kč. Proti tomu může být vznesena námitka, že ekonomika v SRN je zhruba dvakrát výkonnější než v ČR. Ano, ale i poloviční výše dávek poskytovaných ve shora uvedených zemích tj. 4675 Kč resp. 6675 Kč, 5940 Kč a 4650 Kč jsou podstatně vyšší než životní mimum dle zák. č. 110/2006 Sb. Z vyloženého tedy plyne, že požadavek na zvýšení životního minima, pokud bychom měli uvažovat standart průměrných vyspělých zemí EU, je namístě.
K posouzení adekvátnosti životního minima lze užít ještě jednu metodu. Je jím posouzení toho, v jakém je poměru k průměrné mzdě. Ovšem zde vyvstává podstatný problém v tom, že dávky jsou prosty daně, kdežto průměrná mzda, jako statistický údaj, je průměr hrubých mezd; zaměstnanci je vyplácena mzda tzv. čistá. A míra prostředků k uspokojování potřeb je dána až čistou mzdou. Nezbývá tedy, než se spokojit s odhady, které jsou dostupné. Na wikipedii
[12] jsou ohledně vybraných 3 zemí následující údaje o odhadované průměrné čisté mzdě: SRN čistá 2234 Euro (2012), Francie 2041 Euro (2009) a Rakousko 1873 Euro (2010). Podělíme-li výši shora uvedené dávky v daných zemích předpokládanou výší čisté průměrné mzdy, dostaneme následující podíly: SRN 374/2234 resp. 505/2234 = 0.167 resp. 0.226, 455/2041 = 0.222, 358/1873
[13] = 0.194. V ČR má být odhadována průměrná čistá mzda částkou 21 270 Kč. Podíl tedy činí 3410/21270 = 0.160. Ukazuje se tedy, že uvedený podíl pro 3 vybrané země je v rozmezí 19% až 22%, v ČR dosahuje pouze 16%-17%
[14]. I tento index, byť je založen jen na přibližných údajích, ukazuje opodstatněnost závěru, že životní minimum jako dávka (resp. dokonce její horní hranice) k uspokojení výživy a ostatních osobních potřeb je nedostačující.
[15]
[1] Článek vznikl na podkladě materiálu připraveného pro panelovou diskusi na Festivalu za demisi vlády 22.9.2012.
[2] Uveřejněno na www. occupyczech.cz
[3] Míněno samozřejmě tzv. starých zemí EU/ES, před rozšířením o země bývalé RVHP atd. Ve srovnání s řadou východoevropských zemí je na tom ČR ještě velice dobře, s ohledem na cíl členství však těžko mohou být tyto nově přijaté země vzorem.
[4] § 22 SGB II (Sozialgesetzbuch, Zweites Buch [Sociální zákoník, Druhá kniha], SGB je členěn do tzv. knih I až XII, každá má samostatné číslování paragrafů).
[5] § 20 a 23 SGB II. S výjimkami, např. pro osoby mladší 25 let jen 291 Euro, manželé 328 Euro (pro každého). Dávka se pro děti do 15 let (a některé další osoby např. dlouhodobě práce neschopné do 18. Roku nazývá Sozialgeld).
[6] § 21 SGB II. Zvýšení (dávka na zvláštní potřeby) je stanoveno procentní sazbou základní částky (Regelbedarf).
Přídavek pro těhotnou ženu od 13. týdne je 62 Euro ( do konce roku 2012, nyní je 65 Euro, jelikož Regelbedarf se zvýšilo v roce 2013 na 382 Euro).
[7] RSA byla zavedena zákonem z 1.12.2008 č. 1248, RMI zákonem č. 88-1088 z 1.12.1988. Proti původní úpravě RSA byly vznášeny výhrady kvůli vyloučení osob mladších 25 let, to však neplatí od 1.9.2010. Dávka pro osoby mladší 25 let má však zřetelně podobu klasické podpory v nezaměstnanosti, podmínkou je totiž počet odpracovaných 3214 hodin během 3 let před podáním žádosti. Uplatňuje se zde zřejmě úvaha, že se jedná o věk, kdy ještě trvá vyživovací povinnost rodičů (obdobně u úpravy v SRN nižší výše pro osoby ne starší 24 let).
[8] rsa-revenu-de-solidarite-active.com/montant-rsa/135-montant-rsa-personne-2012.html
Dávka je stanovena dále pro tzv. couple [pár] v závislosti na počtu dětí a je také určena hranice čistého příjmu (v roce 2010 pro jednotlivce 1210 Euro měsíčně, pro 2 dospělé a 2 děti 2210 Euro měsíčně). V ČR je možné zvýšení životního minima (ŽM) o tzv. příspěvek na dietu z důvodu těhotenství a kojení dle vyhl. č. 504/2006 Sb., leč na základě posouzení odborným lékařem, nikoli automaticky.
[9] Zavedena zákonem č. 62/2010 BGBl., a proveden dohodou (Vereinbarung) mezi spolkovými zeměmi a spolkem č. 96/2010 BGBl. s účinností od 1.9.2010.
[10] Ze základní dávky je určeno 25% na úhradu bydlení (bez energie), pokud dotyčný musí platit více, je mu rozdíl doplácen v rámci tzv. Mietbeihilfe (do určité výše dané tzv. Mietbeihilfeobergrenze) .
[11] Dále je stanoveno pro dvojici/manžele (Paare, Ehepaare) 1160 Euro (580 Euro na osobu), pro nezletilé dítě 208 Euro, podíl na bydlení činí u jednotlivce 193 Euro (u dvojice/manželů 290Euro, 145 Euro na osobu). V roce 2011 činil tzv. Mindeststandard na osobu 753 Euro, pro dvojici/manžele 1130 Euro, pro nezl. dítě 173 Euro.
wien.gv.at/gesundheit/leistungen/mindestsicherung/mindeststandards.html
de.wikipedia.org/wiki/Bedarfsorientierte_Mindestsicherung
[12] en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_monthly_average_wage
[13] V roce 2010 byl tzv. Mindestandard 744 Euro na jednotlivce, z čehož 186 Euro bylo určeno na bydlení. Náklady na energii jsem odhadl na 200 Euro měsíčně v průměru. Viz
koordinationsstelle.at/wp-content/uploads/2011/01/MA-40_Wiener_-Mindestsicherung_KOO_JBB.pdf
[14] Zmíněný odkaz na wikipedii vychází z odhadu čisté mzdy z výpočtu, kdy základem je zjištěná průměrná mzda hrubá a odvody se stanoví s ohledem na 2 děti, pak vychází dle odkazu č. 15 („ kalkulačka“ na www.finance.cz) čistá mzda 21 270 Kč, vyšší podíl byl tedy stanoven pro případ odvodů za předpokladu 1 dítěte, kdy by čistá mzda činila 20 153 Kč. Nutno dodat, že ČSÚ uvádí pro rok 2010 průměrnou čistou mzdu 18 962 Kč. Tedy cca 19 000 Kč; zohledníme-li, že vycházíme z delšího období, tj. neposuzujeme jen okamžitý stav (zvýšení ŽM „ na poslední chvíli“), tak ŽM v roce 2010 a 2011 činilo 3126 Kč, podíl 3126/19 000 = 0.165 tj. 16,5%, pro ŽM 3410 je podíl 0.179 (zdroj: www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/1308.pdf ).
[15] Pokud by snad bylo namítáno zatížení státního rozpočtu, tak výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi nepřesahují částku cca 5mld Kč (v roce 2010 3,9mld Kč, viz Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2010 a predikce na další období). Funguje-li ovšem stát tak, že nakupuje např. lehké bitevní letouny L 159 za 480mil Kč/kus, 32 jich nepotřebuje a nyní se je snaží prodat za 30-60 mil Kč/kus (a utrpí tak ztrátu nejméně 13,4 mld Kč-výdaje na tyto dávky na cca 3 roky…), těžko takový argument obstojí.
Zdroj: www.noviny-mpsv.cz/files/clanky/10783/Analyza_vyvoje_prijmu_a_vydaju_domacnosti_CR_v_roce_2010.pdf
společné posuzování osob
(Radek, 26. 4. 2013 23:01)