Společná konference MMF a MOP v Oslu
V Oslu se na konferenci pořádané Mezinárodním měnovým fondem a Mezinárodní organizací práce setkali 12. a 13. září 2010 zástupci vlád, firem, odborů a akademické sféry, aby se zabývali problémy nezaměstnanosti.
Současný počet 210 milionů oficiálně nezaměstnaných je nejvyšší v historii. Hrozí nebezpečí vzniku „ztracené generace“ hlavně mladých lidí postižených nezaměstnaností.
Hlavní závěry z konference:
1. Nelze mluvit o konci krize, dokud neskončí problematická situace v oblasti zaměstnanosti – bez reálných pozitivních dopadů do života občanů nemá růst HDP smysl.
2. Jedním z hlavních úkolů ekonomické politiky je vytváření pracovních míst. Fiskální a monetární politika by se měla soustředit na podporu ekonomického růstu jako hlavního faktoru růstu zaměstnanosti, nikoli na snižování zadluženosti za cenu poškození zaměstnanosti.
3. Další potřebná opatření se týkají přímo řešení nezaměstnanosti – rozšíření programů zaměstnanosti a zvyšování vzdělání, podpory zachování pracovních míst (Kurzarbeit) a zvýšení a prodloužení podpor v nezaměstnanosti a podpor pro zranitelné skupiny jako mládež a dlouhodobě nezaměstnané.
Za klíčové oblasti mezinárodní spolupráce označili účastníci koordinaci ekonomických politik, které podporují růst a zaměstnanost, a vybudování systémů základní podpory pro chudé a zranitelné skupiny.
Tolik z Osla.
Čím by asi k tomuto setkání mohla přispět dnešní česká vláda? Sleduje politiku vyrovnání rozpočtu bez ohledu na poškození ekonomického růstu a vysloveně negativních dopadů v řadě odvětví (například stavebnictví, veřejná sféra). Pro nezaměstnané neuvažuje o zvyšování podpor, nýbrž o jejich snížení nebo přímo faktickém odstranění. Zprostředkování zaměstnání naše vláda zcela oficiálně mění v represivní postup připomínající přístup ke zločincům, základní sociální síť pro zranitelné skupiny chce prakticky zlikvidovat.
Při četbě našich médií je možné nabýt dojmu, že Česká republika provádí stejná opatření, jaká se chystají jinde ve světě, jen při tom je radikálnější, což prý je projevem odvahy naší vlády. Takový obrázek svědčí o prabídné kvalitě našich žurnalistů, Česká republika se v čele se současnou vládou vydala cestou albanizace, cestou hledání extrémních a asociálních řešení v době, kdy světové trendy naopak směřují k racionálním a vyváženým řešením. Jestliže dokonce Mezinárodní měnový fond doporučuje podporu zaměstnanosti a rozvoj sociálních přístupů, nemá česká politika co dělat s mezinárodními trendy, nýbrž je založena na kombinaci zastydlých normalizačních předsudků (člověk bez práce je asociál), etnické nesnášenlivosti (není třeba rozvádět) a účelového moralizování s cílem ušetřit na nejchudších bez ohledu na katastrofální dopady na početné skupiny občanů. Zatímco MMF a MOP chtějí "zachránit ztracenou generaci" nezaměstnaných, česká vláda chce lidi bez práce existenčně zlikvidovat.