Odpověď premiéra B. Sobotky na otázky ASN
8. 8. 2014
Položené otázky:
1. Nezaměstnaní občané jsou velmi postiženi reformami exministra práce J. Drábka, který během svého dvouletého působení na ministerstvu prosadil dvě novely zákona o zaměstnanosti a jednu novelu o pomoci v hmotné nouzi. Tyto novely výrazným způsobem zhoršily životní podmínky nezaměstnaných. Např. nárok na podporu v nezaměstnanosti má nyní ten nezaměstnaný, který v posledních 2 letech odpracoval alespoň 12 měsíců, před novelou měl nárok ten, kdo v posledních 3 letech odpracoval 12 měsíců. Došlo ke snížení podpor v nezaměstnanosti u těch, kteří ukončili pracovní poměr dohodou nebo výpovědí ze strany zaměstnance. Bylo zrušeno tzv. nekolidující zaměstnání, které umožňovalo nezaměstnaným si přivydělat a zároveň pobírat podporu v nezaměstnanosti. Vrátíte nezaměstnaným to, co jim bylo odejmuto novelami exministra práce J. Drábka?
2. Stát vynakládá ze svých zdrojů a hlavně ze zdrojů Evropského sociálního fondu nemalé finanční prostředky na tzv. aktivní politiku zaměstnanosti. Naprosto ale chybí podpora tzv. pasivní politiky zaměstnanosti – tedy péče o finanční zabezpečení nezaměstnaných. Česká republika vyplácí podpory v nezaměstnanosti velmi krátkou dobu, podpory jsou nízké a mnoho nezaměstnaných na tuto dávky ani nemá nárok. Jakým způsobem zlepšíte finanční zabezpečení lidí bez práce?
3. Jaký je váš názor na veřejnou službu, kdy nezaměstnaní museli po dvou měsících evidence na pracovním úřadě zadarmo odpracovat pro obce a jiné subjekty až 20 hodin týdně? Ústavní soud veřejnou službu v takovéto podobě zrušil. Hlavním důvodem bylo to, že se jedná o nucené práce a že není vyplácena mzda. V březnu tohoto roku senátoři veřejnou službu obnovili, i když v trochu jiné podobě. Zrušíte veřejnou službu úplně a přiznáte obětem nucených prací odškodnění?
4. Jaký postoj máte k projektu DONEZ, kdy se nezaměstnaní museli dvakrát týdně hlásit na poště a jak hodnotíte současný projekt DONEZ 2, kdy nezaměstnaní místo na poštu musí několikrát týdně chodit na úřad práce, kde se jich úředníci/ce ptají, proč ještě nemají práci?
5. Jakým způsobem budete zabraňovat diskriminaci na trhu práce a jak zajistíte rovný přístup všech občanů k zaměstnání?
6. Krátce po nástupu Topolánkovy vlády bylo sníženo veřejné sociální pojištění pro zaměstnance z 8 % na současných 6,5 % a to právě o tu část, kterou si občané platili na nezaměstnanost. V současné době platí pojistné na nezaměstnanost pouze firmy. Myslíte si, že by veřejné sociální pojištění pro zaměstnance mělo být vráceno na původních 8 %?
7. Práce je a bude nedostatek. Jak zajistíte, aby volná pracovní místa obsazovali čeští občané? Omezíte možnost výkonu práce na českém území cizím státním příslušníkům?
Zde je odpověď od předsedy vlády Bohuslava Sobotky
Bohuslav SOBOTKA
Předseda vlády České republiky
Vážená paní………………
odpovídám na Vaše elektronické podání, v němž mi jménem občanské iniciativy Akční spolek nezaměstnaných předkládáte několik dotazů směřujících do oblasti nezaměstnanosti.
Na základě podkladů, které jsem si vyžádal z Ministerstva práce a sociálních věcí, mi dovolte uvést následující.
K bodu1.
Dle poznatků z praxe možnost pobírání podpory v nezaměstnanosti v souběhu s výkonem tzv. nekolidujícího zaměstnání vedla v některých případech ke zcela účelovému jednání uchazečů o zaměstnání a jejich zaměstnavatelů. Jestliže zaměstnavatelé nemohli svým zaměstnancům přidělovat práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, dohodli se s nimi na ukončení pracovního poměru s tím, že s nimi současně uzavřeli dohody o provedení práce, na jejichž základě byl vykonáván stejný druh práce jako v rámci pracovněprávního vztahu. V některých případech byly dokonce uzavírány i nové pracovní smlouvy s odloženým nástupem do zaměstnání po vyčerpání podpůrčí doby pro podporu v nezaměstnanosti. Tito zaměstnanci se pak stávali uchazeči o zaměstnání a při splnění zákonných podmínek jim byla poskytována podpora v nezaměstnanosti, avšak současně u svého bývalého zaměstnavatele vykonávali tzv. nekolidující zaměstnání. Uvedené jednání sice nebylo v rozporu s platným právním předpisem, docházelo ale k úniku na daních a na sociálním a zdravotním pojištění.
Pokud jde o snížení podpory v nezaměstnanosti na 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku, platná právní úprava je konstruována tak, že podpora v nezaměstnanosti se snižuje pouze u těch, kteří pracovní poměr k dosavadnímu zaměstnavateli ukončili dohodou či výpovědí, bez vážných důvodů. Vážné důvody jsou uvedeny v ust. § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti.
Dále jde-li o změnu rozhodného období z posledních 3 let před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání na poslední 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání, lze konstatovat, že změnou právní úpravy rozhodného období se právní úprava platná v České republice přiblížila k obvyklým právním úpravám rozhodného období v evropských zemích, jak vyplývá z důvodové zprávy k zákona č. 367/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů a další souvisejících zákony (např. na Slovensku je rozhodné období konstruováno jako čtyřleté s tím, že je třeba splnit dobu účasti na důchodovém pojištění v rozsahu tří let. I po provedení změny právní úpravy v zákoně o zaměstnanosti je přísnější právní úprava rozhodného období např. ve Slovinsku, v Polsku a v Lotyšsku).
K bodu 2.
Sociální systém pro zabezpečení nezaměstnaných je v České republice nastaven na evropské úrovni a míra chudoby v České republice je jednou z nejnižších. Finanční prostředky by měly být směřovány spíše do oblasti aktivní politiky zaměstnanosti, na pomoc trhu práce tak, aby se snižoval počet občanů, kteří potřebují hmotnou podporu z prostředků pasivní politiky zaměstnanosti.
I přes výše uvedené však jsou v současné době zvažovány možnosti zvýšení hmotné podpory pro osoby – uchazeče o zaměstnání, a to v případech, kdy dojde ke ztrátě zaměstnání.
K bodu 3.
Nálezem Ústavního soudu č. 437/2012 Sb. nebyla zrušena veřejná služba. Zrušeno bylo ust. § 30 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti, to znamená, že uchazeč o zaměstnání již nemůže být vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání, pokud odmítne nabídku vykonávat veřejnou službu v rozsahu nejvýše 20 hodin týdně. Možnost vykonávat veřejnou službu podle § 18a zákona č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zůstala nadále zachována a využívána. Veřejná služba je tak vykonávaná dobrovolně, bez sankcí za její odmítnutí a rovněž bez bonifikace v oblasti sociálních dávek. O úplném zrušení veřejné služby a odškodnění uchazečů o zaměstnání, kteří ji vykonávali, se neuvažuje.
K bodu 4.
Systém „DONEZ“ byl utlumen již v 1. polovině loňského roku. Současná podoba aktivit, které realizuje Úřad práce ČR v rámci projektu potírání nelegálního zaměstnávání a prevence nelegálního zaměstnávání je zaměřena na ztížení či zabránění zneužívání systému, které spočívá v možném výkonu nelegální práce paralelně s evidencí na Úřadu práce ČR a s tím současně možným pobíráním podpory v nezaměstnanosti či pobíráním sociálních dávek. Důraz je kladen na maximálně efektivní práci s uchazeči o zaměstnání způsobem vysoce intenzivního individuálního i skupinového poradenství směřujícího k uplatnění na trhu práce.
Uchazeči o zaměstnání jsou do těchto aktivit zařazování s tím, že s nimi bude intenzivně pracováno tak, aby byla zvýšena jejich šance na získání zaměstnání a zároveň aby byl těmto uchazečům o zaměstnání ztížen případný výkon nelegální práce. O obsahu aktivity jsou osobně poučení a svým podpisem stvrzují souhlas se zařazením do aktivity a tedy i do intenzivního poradenství. Schůzky jsou zpravidla 1x za 14 dní, takže většina zařazených uchazečů o zaměstnání se dostavuje na Úřad práce ČR zhruba 2x měsíčně, což rozhodně není represivní. Spíše naopak, velká část uchazečů o zaměstnání zařazených do těchto aktivit vnímá pozitivně, že se jim referenti Úřadu práce maximálně věnují a řeší jejich potřeby.
K bodu 5.
Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání upravuje § 4 zákona o zaměstnanosti. Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání. Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána jakákoliv diskriminace. Dojde-li k porušení práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení nebo k diskriminaci, má ten, kdo byl tímto jednáním dotčen, právo se u soudu domáhat, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění. V případě, že zaměstnavatel poruší zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání, lze na příslušném oblastním inspektorátu práce podat podnět k provedení kontroly u tohoto zaměstnavatele. Za správní delikt porušení zákazu diskriminace lze zaměstnavateli uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
K bodu 6.
V současné době není připravováno řešení v podobě navýšení sociálního pojištění pro zaměstnance na 8 %, nicméně je zvažováno poskytnutí slevy na tomto pojistném v případě, kdy dojede k zaměstnání obtížně umístitelných osob na trhu práce, např. osob vracejících se po rodičovské dovolené, mladých lidí do 25 let, osob starších 50 let věku.
K bodu 7.
Právo zaměstnavatele získávat, hledat a vybírat si zaměstnance sám, stejně tak i právo na rozhodnutí, kým obsadí nově vytvořené nebo uvolněné pracovní místo, nemůže být omezeno. Zaměstnavatelé jsou však povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání. Zaměstnávání cizinců je upraveno zákonem o zaměstnanosti, a pokud jsou splněny všechny podmínky, které tento zákon stanoví, nelze omezovat cizincům přístup na trh práce. Volný pohyb osob je jednou ze základních svobod v rámci vnitřního trhu. Dlouhodobým cílem Evropské unie je zajistit volný pohyb pracovních sil v rámci Evropské unie. Státní příslušník členského státu EU požívá stejných práv jako ostatní státní příslušníci tohoto státu. Žadatel o práci ve státu mimo Evropskou unii musí mít povolení k zaměstnání, vydané členským státem, ve kterém se o práci uchází.
Závěrem mi dovolte uvést, vážená paní……….., že dle mých informací jste byla již v minulosti průběžně a podrobněji informována o problematice vztahující se k výše položeným otázkám Ministerstvem práce a sociálních věcí, a to dopisy č.j……….ze dne 31. prosince. 2012 a č.j. ze dne 28. března 2013.
S pozdravem